Doly

Doly (městská část Karviná 2 – Doly, původně Karvinná) jsou nejzápadnější část Karviné. Doly jsou součástí Karviné od 22. února 1949, kdy došlo ke sloučení Fryštátu, Karvinné, Darkova, Ráje a Starého Města. Z původní Karvinné zbylo v Dolech jen torzo.

Na rozloze 16,35 km² žije 20 obyvatel a PSČ je 735 06.

Ulice

• 1. května
• 1. máje
• Česká
• ČSA
• Havlíčkova
• Heydukova
• Kostelní
• Na Punčovci
• Partyzánská
• Řemeslnická
• Smetanova
• Sovinecká
• Stonavská
• Svatopluka Čecha
• Svatopluka Čecha II
• Svobody
• U Barbory
• U Františky
• Úřednická
• Za Pilou

Názvy

V rukopise z roku 1305 je uvedeno jméno Carwina. V dokladu z roku 1331 je uveden německý název Arnoldsdorf v překladu Arnoldova ves. Alois Vojtěch Šembera použil v Mapě země moravské z roku 1863 název Karvín. Schoberova mapa Moravy a Slezska z roku 1888 uvádí název Karvinná. Název Karvinná se pak v oficiálních úředních dokumentech používal až do sloučení s Fryštátem, Darkovem, Rájem a Starým Městem v Karvinou. Od 22. února 1949 je oficiální název Karviná 2 – Doly.

Historie

Nejstarší písemná zmínka o Solci se nachází v listině Opolského knížete Vladislava z roku 1268, ve které se vyskytuje název Sal.

Nejstarší písemná zmínka přímo o Karvinné se nachází v rukopise se soupisem míst a vsí povinných placením desátku vratislavskému biskupství datovaném do roku 1305. V rukopise je uvedeno jméno vsi Carwina. V té době šlo o ves, kterou živila pastva krav.

V roce 1776 nalezl Jan Erdmann Florián Larisch na vrchu Čechovice dvě sloje s černým uhlím. Díky těžbě černého uhlí stoupl v Karvinné počet obyvatel z 3386 v roce 1870 na 22317 v roce 1930 a rozrůstá se i zástavba pro potřeby ubytování horníků.

28. října 1908 povyšuje císař František Josef I. Karvinnou na městys.

6. října 1923 je Karvinná vládním rozhodnutím povýšena na město.

Od podzimu 1938 do 31. srpna 1939 byla Karvinná zabrána Polskem.

Za protektorátu v letech 1939 až 1945 tvořila Karvinná spolu s Fryštátem, Darkovem, Rájem a Starým Městem z rozhodnutí německé vlády jeden celek Karwin-Freistadt. Po osvobození v květnu 1945 získala Karvinná zpět svou samostatnost.

Po druhém a definitivním sloučení Karvinné s Fryštátem, Darkovem, Rájem a Starým Městem v Karvinou, ke kterému došlo 22. února 1949, se Karvinná stala městskou částí Karviná 2 – Doly.

Od 50. let 20. století se kvůli poddolování začalo s postupnou demolicí. Z původní zástavby zbyl v Dolech pouze kostel sv. Petra z Alkantary a hřbitov. Demolice poddolované městské části způsobila pokles počet obyvatel až na pouhých 20.

V průběhu 245 let se na území dnešní městské části Karviná 2 – Doly těžilo na dolech Barbora, Gabriela, Jindřich a ČSA, který byl v roce 2021 uzavřen jako poslední.